Jsou plasty ten nejhorší materiál? (aneb proč ekologické obaly nejsou eko)

Odmítáte plasty a v obchodech už automaticky saháte po produktech z „ekologických, kompostovatelných materiálů“, v dobré víře, že tak pomáháte zachránit naši planetu? Pak čtěte dál. Jak se totiž ukazuje, nejrůznější kompostovatelné obaly – bio plasty počínaje a recyklovaným papírem konče – mají na životní prostředí ve výsledku ještě horší dopad než samotné plasty…

Plasty dnes nemají právě tu nejlepší pověst. A v mnoha ohledech právem. Organizace Greenpeace například upozorňuje na to, že do roku 2050 může být ve světových mořích víc plastu než ryb, už v současnosti přitom pluje Tichým oceánem plastový ostrov větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Výsledek? Odpad se dostává do těl ryb a ptáků, a tím i do celého potravinového řetězce. 

Samotný plast je v tom všem tak trochu nevinně. Koneckonců, pokud ho lidé zodpovědně třídí a recyklují, může plast i po splnění svého původního účelu dobře sloužit – například k výrobě zahradního nábytku nebo nových laviček v parku. Problémem se plastové obaly stávají ve chvíli, kdy v důsledku nezodpovědného chování spotřebitelů dochází k jejich nadprodukci a hlavně k nedostatečné recyklaci. 

Bioplasty ani recyklovaný papír na kompost nepatří

Právě tady ale bohužel přichází do hry marketing a další byznys namísto řešení problému. Některé firmy totiž začaly své zákazníky přesvědčovat, že řešení „plastové krize“ nespočívá ve změně spotřebitelského chování – ale že je možné ji jednoduše vyřešit použitím jiných obalových materiálů. A tak na svět přišly nejrůznější „ekologické, kompostovatelné materiály“ – tedy takové, které je prý po využití možné jednoduše vyhodit  a pak tím „pohnojit“ vlastní výpěstky. 

Zní vám to skvěle? Má to jedno velké „ale“. Kompostování takzvaných „bio obalů“ totiž z mnoha důvodů nefunguje. 

Bioplasty

Bioplast (PLA nebo různé kopolymery) je v současnosti zřejmě nejpopulárnější náhradou klasických plastů. O „eko“ materiál se ale, navzdory dobře zvolenému marketingovému názvu, rozhodně nejedná. 

Nejenže se zčásti vyrábí z potravin, což má na životní prostředí mnohem horší dopady než běžné plasty vznikající z odpadů ropného průmyslu, navíc je velmi obtížné bioplast rozeznat od běžných plastů. Většina lidí ho proto vyhazuje do běžných „žlutých“ kontejnerů, kam však PLA v žádném případě nepatří – jedná se totiž o zcela jinou chemickou sloučeninu než plast. 

Bioplast ale ve skutečnosti není možné ani kompostovat. Některé bioplasty se sice opticky rozpadnou poměrně rychle, ale následně ve vašem kompostu vznikají nebezpečné mikroplasty, které se už dál nerozloží a které s kompostem kontaminují celou zahrádku. 

A co na to věda? Nejnovější studie potvrzují, že produkce mikroplastů z bioplastů je masivnější než z běžných plastů (1), a vědci tak bohužel museli zavést zcela nový termín – mikro-bioplasty. Pokrok a úřady zkrátka zase jednou předběhly výzkum – a u některých materiálů dosud neexistuje seriózní výzkum výdrže mikroplastů v běžných podmínkách a jejich dopadu na zdraví.

Recyklovaný papír

Plastová kapsle semínka spolehlivě ochrání, a navíc je možné ji jednoduše recyklovat

Dalším velmi populárním materiálem se obzvlášť v posledních letech stává také takzvaný recyklovaný papír. Oč ale často jde ve skutečnosti? O takzvaný panenský kraftový barvený papír potažený vrstvou plastové fólie nebo lakovaný syntetickým parafínem. Jedná se tak o kompozitní výrobek ze dvou různých materiálů, což má nepříjemný důsledek – „recyklovaný papír“ není možné ani recyklovat, ani kompostovat. Jediné místo, kam může zamířit, je do spalovny. Ekologicky tak vypadá pouze na pohled.

Jsou plasty zlo?

Navzdory špatné pověsti, kterou plasty mají (kvůli tomu, jak špatně s nimi coby spotřebitelé zacházíme), se v současnosti jedná o nejspolehlivější komerčně dostupný obalový materiál – a to i ve vztahu k životnímu prostředí. Pokud ho totiž spotřebitelé zodpovědně třídí a recyklují, nemá na životní prostředí ani zdaleka tak nepříznivý dopad jako populárnější bioplasty a recyklovaný papír. A z jakého důvodu si můžeme podobně nekonformní tvrzení dovolit? V týmu máme mimo jiné několik organických chemiků, a tak do problematiky vidíme poměrně do hloubky.

I proto jsme naše bio semínka microgreens uschovali právě do plastové kapsle. Nejenže jde o materiál, který je spolehlivě ochrání a po dobu použitelnosti kapsle je prakticky inertní a nemusíte se obávat kontaminace semínek mikroplasty, navíc je možné ho jednoduše recyklovat (na rozdíl od PLA nebo recyklovaného papíru). 

Uvnitř samotné kapsle pak najdete pouze biosemínka umístěná na přírodním kokosovém vlákně (mimochodem s nejlepší německou certifikací na čistotu materiálu) a speciální celulózovou podložku. Před oxidací a znečištěním jsou semínka chráněna speciálním PVA filmem – tedy tím, z nějž se vyrábějí například tobolky vitaminu C nebo léky. Běžně jej polykáme a bakterie v tomto případě opravdu zcela rozloží.

Výsledek? Absolutně čistá zelenina bez aditiv a chemie. Naprosto pro každého :-) 

Zdroje:

  1. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0043135421003213